ČERVEN

14.6. - Fotografování v 8:30 hod

16.6. - Projektový výlet pro předškolní děti (bude hrazen z projektu šablony II.)

17.6. - Rozloučení s předškoláky

18.6. - Radovánky v Květné zahradě

KVĚTEN

- Sluníčková cestička s plněním úkolů 

- Dokončení pohádek od rodičů

- Sportování na školní zahradě

- Hrajeme si na zahradníky

- Mezinárodní den dětí na školní zahradě (pro děti) - 31. 5. 

SLUNÍČKOVÉ PŘEKVAPENÍ

ÚKOLY PRO DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 5. TÝDEN (6.4. - 9. 4.)

Domácí zvířátka

Práce s obrázky: popiš zvířátko.

Jak se jmenují mláďata od kravičky, koně, prasátka atd.

Najdi zvířátko, které má srst, peří

Jaký užitek je z domácích zvířátek (např. Kráva - mléko, slepička vajíčka aj.) viz příloha

Seznámení a nácvik básně: viz příloha

Seznámení s textem písně: Kotě a sluníčko -  https://www.youtube.com/watch?v=qOWCQ7U7VA8 - vytleskávání, hra na tělo

U babičky na dvorečku - https://www.youtube.com/watch?v=KV0RYtVlWnI

Předčtenářské dovednosti : Pohádka Pohádka o kočičce - https://www.youtube.com/watch?v=L7ZESFAlr00

Otázky k pohádce:

Jaké zvířátka vystupují v pohádce?

Jaká byla kočička ?

Kdo pomohl kočičce?

Kdo pomohl kočičce,když spalda do jámy?

Logopedická cvičení - hybnost jazyka - kočička se olizuje procvičování hlásky na začátku a konci slova, rozklad slov s počtem tlesknutí. Kočička - ko-či-čka 3x a tak budeme pokračovat k dalším zvířátkům.

Nápodob zvířátko: pantomima

Jak mluví zvířátka: zvuky zvířátek

Předmatematické dovednosti - počítání pracovní listy (přiřaď číslo k počtu viz příloha)

Pohybová činnost: Výtvarné a pracovní činnosti: stříhání, vykreslování, lepení, provlékání, dolepování, dokreslení..

Pracovní listy

Napiš číslo do čtverečku - kolik je kraviček

Najdi stín ke kterému zvířátku

Spojování - užitek ze zvířátek

Dokresli zvířátka

Odkaz k písničce: https://www.youtube.com/watch?v=Kpaf7HwiTkY

Odkaz na písničku: https://youtu.be/CCTqolDHayw

Jaro s Rozárkou - pracovní listy

ÚKOLY PRO DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 4. TÝDEN (29. 3. - 1. 4.)

Velikonoční koledy:

1.

Hody, hody doprovody,

já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podle vody,

nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,

chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka

a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,

mám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem,

malovaná vajíčka.

2.

Já jsem malý koledníček tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený, pro koláč bílý,

jsem-li já vám, tetičko, koledníček milý?

3. 

Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka.

Nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička

do horního rybníčka

a z rybníčka do louže

kdo jí odtud pomůže?

Velikonoční písnička: https://youtu.be/u7pArIwcBhs

Pracovní listy: Bludiště a vajíčko

Lidové zvyky a tradice na Velikonoce:

Škaredá středa

Škaredé středě se také říká Samometná středa, Smetná středa, Velké středa (pravoslaví) nebo Černá středa. Tento den je připomínkou zrady apoštola Jidáše Iškarionskéh, který se podle tradice ve středu spiknul s farizeji proti Ježíši. Jidáš byl jeden z Kristových dvanácti apoštolů. Podle Bible poskytl židovské veleradě informaci, kde by mohou Ježíše zatknout. Odměnou mu bylo třicet stříbrných. Ježíš při poslední společné večeři označil Jidáše za zrádce. V noci ze čtvrtka na pátek Jidáš vrátil peníze židovské veleradě a spáchal sebevraždu.

Tento den se vymetaly komíny, hospodyně uklízely a vymetaly pece, někde se bílily i stěny. Nezapomeňte, že se v tento den musíte na ostatní usmívat. Pokud se budete škaredit a mračit, zůstane vám to podle lidové moudrosti našich prababiček pro všechny další středy v celém roce.

Na škaredou středu zpravidla končívaly zimní přástky. Ženy uklidily své kolovraty na půdy stavení, upředly si kousek "pašíjové nitě", ta když se zašila do oděvu, tak chránila před bleskem, nemocemi, strašidly a před uhranutím zlým duchem.

Zelený čtvrtek

Je podle liturgického kalendáře dnem radosti i žalu, kdy se připomíná Kristova poslední večeře s učedníky, jejichž počet symbolizoval dvanáct izraelských kmenů. Pojmenování dostal Zelený čtvrtek s největší pravděpodobností podle zeleného mešního roucha používaného tento den při katolických bohoslužbách. Na Zelený čtvrtek se do soboty naposledy rozezní zvony a poté jsou nahrazeny řechtačkami. Na Zelený čtvrtek kluci běhávali po vsích a dělali strašlivý rámus na dřevěné hrkačky a klapačky, ať už malé, padnoucí do ruky či velké připevněné na trakaře. Říká se "zvony odlétají do Říma".

Peče se zvláštní pečivo zvané jidáše.Ty měli zaručit zdraví po celý rok. Jednalo se pečivo, které mělo různé tvary a mazalo se medem. Kousek velikonočního pečiva se dával kvůli ochraně před jedem i dobytku a vodě ve studni, aby udržela čistotu.

Při posledním zazvonění se má zacinkat penězi, aby s vámi byly celý rok . Na zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou - nebudete nemocní.V tento den je ve zvyku jíst zelené rostliny, např. špenát. Bylo dobré na Zelený čtvrtek set hrách a len, věřilo se, že dobře vzejde a poroste.

Bude už čtvrtek Zelený,
bude beránek pečený,
budem jísti jidáše,
s medem kousek kaše,
a tři lžičky medu
vezmem proti jedu.

Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej,
na Velký pátek se zemí nehýbej.

Velký pátek

Nejvýznamnější den křesťanských Velikonoc, čas smutku a nejdůslednějšího půstu k poctě ukřižování Ježíše Krista. Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje smutek, pokání a půst věřících pro památku ukřižování a smrti Ježíše Krista. Je to velký svátek křesťanů, zvláště protestantů.

Povahu Velkého pátku jako výlučného svátku určuje řád zákazů, z nichž některé jsou společné pro přípravu a svěcení více obřadních dní v roce. "Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar."

Velká pozornost byla soutředěna k východu slunce. Před svítáním lidé vycházeli k pramenům a studnám, aby vykonávali rituál očisty.
Lidé věřili, že se otvírá zem a ukazuje skryté poklady.
Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý.

Bílá sobota

Bílá sobota je posledním postním dnem a časem přechodu, očekávání a příprav na Velkou noc
Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka. Mazanec je u nás nejstarším velikonočním pečivem a byl původně bez cukru. Do 18. století se připravoval z mouky, másla, vajec a sýra nebo tvarohu a plnil se masem.

Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a návštěvy Božího hrobu, a přináší zlom. Tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání. Přes den se nesloužily mše.

Zvláštní pozornost patřila v tomto ovocným stromům: Za jejich "probuzení" k příští úrodě se postřikovaly vodou, někde hospodyně během zvonění otírala stromy čerstvě zadělaným těstem mazance nebo jiného obřadního pečiva. Nejčastěji lidé stromy třásli.
Ke katolickým obřadům Bílé soboty dodnes patří Svěcení vody, nové křty dospělých a obnova křesťanského slibu věřících. Pro věřícího mohou být rituálem společného vstání s Kristem, projevem spoluúčasti člověka na velikonočním znovuzrození.

Boží hod velikonoční

Velikonoční neděle, říká se jí též Velká, je svátečním dnem. Dopoledne se lidé scházeli v kostele na bohoslužbě. Tato neděle byla dnem radosti celého křesťanskéhé světa ze svého vykoupení. Do kostela se nosily ke svěcení různé pokrmy, mazance, beránek, vejce, ale i chléb a víno. Boží hod byl dnem příjemným, odpočinek a sladké zahálení. Bylo třeba jen nakrmit dobytek. Běda ale hospodyni, která vzala žehličku či jehlu do ruky. Zanítily by se jí prsty.

Na boží hod velikonoční dostala každá návštěva kousek posvěceného jídla, trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu - aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
Z hlediska stravy se o Velikonocích setkávají dvě krajnosti: půst (je nejdelší a na Velký pátek vrcholí nejpřísněji) a hojnost. Hodové stolování na první velikonoční neděli, uvedené podle tradice katolických rodin modlitbou a svěceným vejcem, liší se podle zámožnosti či chudoby i podle krajů. Zvláštní postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vejce a s ním pečivo.

Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí. Typické pro velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s pečivem, a také s kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi známe dodnes.

Velikonoční pondělí

Říká se mu také červené pondělí. Ze všech velikonočích svátků je nejoblíbenější. Kvůli pomlázce. Ta je spletena z vrbového proutí a ozdobená pestrobarevnými stuhami. Krajově se jí říká různě: mrskačka, šlehačka, tatar, žíla, šlahačka, pamihoda, korbáč, konak, čugar, kančák, šibák, rocák a podobně. Mrskání na Červené pondělí u nás dokládají záznamy z konce 14. století. Tehdy prý šlehali nejen muži ženy, ale i opačně. Ze vzájemného mrskání se později vyvinul zvyk mužské obchůzky po domech s říkáním veršovaných koled. Za vyšlehání byli koledníci obdarováni barevnými vajíčky.

Děti, popište rodičům co vidíte na Velikonočním obrázku

Děti, víte, proč se plete pomlázka? A k čemu slouží?

Velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:

• znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s koledováním
• pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty
• pomlázka jako velikonoční dar

Pomlázka je nejrozšířenější pojmenování předmětu vytvořeného spletením několika mladých pružných prutů, nejčastěji z vrby nebo břízy. Pomlázky pletli chlapci i jejich tatínci a dědečkové.
Pomlázka byla jakási příležitost přitočit se ke své milé, děvčata zase mohla projevit svůj cit ve zdobení nebo nápisu na malovaném vajíčku či kraslici.

Šlehání děvčat mělo způsobit to, že dobře vyšlehaná děvčata budou po celý rok zdravá, veselá a pilná a nebudou je štípat blechy.
 

Vypracujte následující pracovní list

Počítaní do 6 a dokreslování - pracovní list

Vyrobte si Velikonoční výrobky a ozdobte si svůj pokojíček

Podívejte se jak se dříve vyháněli zimu: https://youtu.be/l9gI7HsJybU

Protáhněte se a zacvičte si jako lesní zvířatka: https://youtu.be/Tg9vCUXRB_E

Vejce a jejich zdobení

Vejce byla symbolem života už v dobách pohanských. Dodnes je spojováno s oslavami příchodu jara a nového života v přírodě. K pomlázce patří pestrobarevně pomalovaná vajíčka. V historii je to doloženo již na počátku 10. století.Tím že na jaře slepice snáší více, tak se s vejci nemuselo šetřit, při přípravě jídel i při koledě. Vejce byla součástí dávek odváděných vrchnosti a církvi i učitelům.
Magická síla připisovaná vejci se využívala v léčebných a sexuálních praktikách, měla napomáhat plodnosti lidí, zvířat i rostlin. Skořápka neboli "vejdunek", byla symbolem konce života.
Vajíčka se barví dodnes, ale přibyla k nim vajíčka čokoládová, perníková, či piškotová.
K velikonočním svátkům patří také symbol žlutého kuřátka. Vyjadřuje radost z nového života.
Zdobení vajec se datuje do období 11. století. V Římě se považovalo červené vejce za znak radosti. Pojmenování kraslice pro zdobená vajíčka se dostalo do obecného podvědomí až začátkem 20. století. Kraslice vychází ze slova "krásný", které ve staré češtině znamenalo "červený". Ženám, které zdobí kraslice se říká "malérečky". Existuje mnoho způsobů jak kralice ozdobit, např. batikováním, polepováním slámou, obtahováním drátky.

Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté, duté vejce ozdobené různými výtvarnými technikami. Slouží ženám a dívkám o Velikonocích jako odměna pro koledníka za vyšlehání pomlázkou.

Barvy používané k barvení vajíček

K barvení se používalo přírodních barviv: osení (zelená), slupky od cibule (žlutá, červenohnědá, hnědá), červená řepa a bezinky (červená), kmín (žlutá), ořechová kůra (hnědá)
Velikonoční vajíčka pro koledníky si většinou barvíme doma sami. Nejčastěji vařením v cibulových slupkách. Nahnědlá lze použít jen k barvení v cibulových slupkách, vajíčka s bílými skořápkami se pak dají uvařit v odvarech různých bylin.

• Červená barva - červenou barvu kraslic získáte, když namočíte bílé vejce do odvaru ze slupek červené cibule a octa. červeného zelí nebo šťávy z červené řepy. Červenou barvu velikonočních kraslic můžete také získat pomocí šťávy z borůvek nebo bezinek
• Tmavě zelená barva - tmavě zelené barvy docílíte pomocí odvaru z mladého žita, vody ze špenátu, odvaru z olšové kůry nebo odvaru z kopřiv.
• Světle zelená barva - světle zelenou barvu velikonočních kraslic vykouzlíte pomocí odvaru z lipového květu, kmínu nebo šafránu.
• Žlutá barva - Pro získání žluté přírodní barvy velikonočních kraslic postačí odvar z cibulových slupek (vejce v něm ale povaříme jen krátce). Také můžeme získat žlutou barvu s pomocí odvaru z šafránu, rozdrcené bobule jalovce nebo kurkumy.
• Fialová barva - Pomocí odvaru z lipového květu, kmínu, šafránu nebo černého bezu získáte velikonoční kraslice zbarvené do fialova.
• Hnědá barva - odvar z cibulových slupek a čaj vám vytvoří nádherně hnědé, přírodně nabarvené velikonoční kraslice.

Velikonoce ptaří k nekrásnějším svátkům v roce, jsou to především svátky jara. Zdobí jej různé symboly jarní přírody: např. kočičky, jednědy, petrklíče a ostatní květinky v nádobách - hyacinty, narcisky. Na stole bývá upečený mazanec, beránek, jidáše, na ošatace máme různě obarvená vajíčka. Vychutnejte si tyto krásné svátky.

Přejeme krásné a poklidné prožití Velikonočních svátků. A doufáme, že se brzo shledáme. Budeme se těšit na fotografie Vašich dětí s výrobky a pracovními listy.

Milé děti, poproste rodiče, aby Vás s výrobkem nebo pracovním listem vyfotili a poslali nám fotečku na ms.stechovice@tiscali.cz. Na fotky se budeme těšit a nejvíce se budeme těšit na osobní setkání v naší školce.

ÚKOLY PRO DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 3. TÝDEN (22. 3. - 26. 3.)

"ZAHRADNÍK - TEN UŽ SE TĚŠÍ, ŽE SE JARO KVAPEM BLÍŽÍ"

- Rozhovory - kdo je to zahradník, jaké nářadí ke své práci potřebuje a proč? Jak můžeme pomáhat na zahradě

Poznávání a určování - jaro, opakování charakteristických znaků(sluníčko, květinky..)

Seznámení s básní - "Volám tě sluníčko"- spojení s pohybem

Seznámení s písní - "Šel zahradník do zahrady" nácvik pomocí obrázků (ODKAZ NA YOUTUBE https://youtu.be/KHrlk7mNZGc)

Poslech pohádky - "Jak Křemílek s Vochomůrkou zasadili semínko "- poslech a rozhovor              o příběhu

Logopedická cvičení - popis obrázku s rozhovorem, vyhledávání na ploše, rozklad slov s vytleskáváním

Výtvarné a pracovní dovednost - "Hyacint"- stříhaní proužků s dopomocí, lepení, "Tulipán"- skládání s dopomocí a lepení s dokreslením

Pracovní listy - grafomotorické cvičení "Tulipán"- obkreslení spodního oblouku- dbejte prosím na správné držení psacího náčiní.

Při procházkách pozorujte co se děje v přírodě, co vidíte, co se Vám líbí, poznávejte ptáky i květinky a zapište do čtverečků na obrázkovém pracovním listu.

POHÁDKA O SEMÍNKU

JAK KŘEMÍLEK A VOCHOMŮRKA ZASADILI SEMÍNKO (Václav Čtvrtek)

Křemílek a Vochomůrka stáli celí zamyšlení na zahrádce za pařezovým domkem. Sluníčko se na to chvíli dívalo. Potom zaťukalo zlatým prstem Křemílkovi na rameno: "Copak je?" - "Ale chtěli jsme, aby nám na zahrádce vyrostla kytka, a nemáme semínko," řekl na to Křemílek. Sluníčko ukázalo prstem: "Tamhle jedno leží." A leželo tam semínko a tvářilo se jako děťátko, když spí. - "Radši se ho, Křemílku, zeptej, co je zač. Abychom si tu kdovíco nezasadili," povídá Vochomůrka. - Křemílek se opatrně semínka zeptal: "Copak jsi zač?" - "Verbascum," špitlo semínko. A tak Křemílek s Vochomůrkou z toho nezmoudřeli, protože semínko mluvilo po latinsku. Vochomůrka se roztočil na kramfleku a Křemílek zasadil do důlku semínko. Navrch přiklopil svou čepičku, aby se semínku líp klíčilo.

Zalívali semínko a zpívali mu písničku:

Vstávej, semínko, holala, a bude z tebe fiala.......

Když bylo holala do třetice, začal tam růst kopeček. - "Už to bude!" povídá Vochomůrka. A už to bylo.

• Zasaďte si vlastní semínka - dohodněte se, jaké rostlinky byste rádi viděli růst. Zasaďte a pozorujte růstové fáze rostlinky.

• Pokud děti budete chtít, můžete vaše pěstitelské pokusy zaznamenat na fotografii a výsledek svého snažení nám zaslat do MŠ.

Můžete si zasadit hrášek, fazolku a udělat si také pokus- položte na navlhčenou vatu a každý den malinko zalévejte, nechejte jen tak a pozorujte, co se bude dít a srovnávejte.

Taky si můžete dát na navlhčenou vatu semínka řeřichy, nechejte vyrůst a pak si ji nakrájejte na chlebík s máslem. Je to zdravé a moc dobré a plné vitamínů. 

ÚKOLY PRO DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ  2. TÝDEN (15.3. - 19. 3.)

- Opakovat písničky: Šel zahradník, Sedí liška, Běžela ovečka, Kalamajka, Ztratil kos píšťalku, Měla babka, Na zahrádce pod jabloní, Na políčku.

- Opakovat si básničku Jaro ťuká na dveře.

- Naučit se novou písničku - Voláme jaro .

- Namalovat barvičkami jarní obrázek.

- Namalovat kraslici.

- Zahrát si s rodiči Člověče, nezlob se a pexeso.

ÚKOLY PRO DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 1. TÝDEN (1. 3. - 5. 3. )

- Zacvičte si při hudbě

- Opakujte si jarní květiny

- Nakreslete si jarní kytičky

- Opakujte si symboly jednotlivých ročních obdobích

- Seznamte se s básničkami  O jaru

- Poslechněte si písničku "Hřej sluníčko hřej" - odkaz: https://youtu.be/OFu5UkrGimI

- Přiřazujte čísla ke kytičkám

-Poskládejte z papíru SNĚŽENKU NEBO TULIPÁN - odkaz: https://youtu.be/LFHGsHdY8w4

- Pozorujte na procházce probouzení jarní přírody

BŘEZEN

- Hry s papírem (zajíčci, košíky)

- Vynášení Moreny

- Hry s barvami (vajíčka, velikonoční malování)

- Hudební hádanky

- Focení dětí  18.3.